Bankrotsong (The Old-Timer)

Tradicionál, text Jaromír Urban

 

Pryč je mý mládí a venku trh řádí,
nejspíš se nehodím pro tenhle svět.
Však za řekou Ohří, tam jsou lidé dobří,
a když začnou zpívat, tak líp je mi hned.

 

    Když ti zdraží teplo, vodu, proud a plyn,
    práce nebaví a nudí program kin,
    když máš duši samej šrám, neváhej a zajdi k nám,
    zajdi k nám - a zbankrotuje splín.

 

Stojan přede mnou snad neudělá bác!
Když mi řekli „hraj“, tak jsem si s nima plác.
I přes nedostatek času držím hubu, krok i basu,
tak si pamatuj mý jméno Luděk Štác.

Vždycky byla jsem ta, co se nemračí,
když je zkouška a ne zrovna nejkratší.
"Více Hudyových Monik!", to řek slavnej filharmonik,
ale myslím si, že jedna postačí.

    Když ti zdraží...

 

Já jsem Ivoš Urban, sekce dechová,
seřvu toho, kdo se slušně nechová.
Občas mívám z toho tiky, když neladí harmoniky
nebo chcípne bedna odposlechová.

Moje texty dobře hořej pod pecí,
banjem doprovázím svůj hlas telecí.
Právě teď vám ničí nervy Míra Urban zvaný "Dejvy",
a když něco zkazím, tak jsem nad věcí.

    Když ti zdraží...

 

Lázně Karlsbad jsou mojí adresou,
řeknu bez váhání, kde ty kytky jsou,
Pavla Zbranková mý jméno, zadaná - máš smůlu, Véno,
všude zpívám, než mě odsud vynesou.

Moje masáže jsou made in Pavlis Kohn.
Když jsem ve formě, tak strhnu mikrofon,
a když ne, tak proč to skrývat, tady jsem a budu zpívat,
dokud udržím myšlenku a tón.

    Když ti zdraží...

 

Klasika z repertoáru legendárních New Christy Minstrels byla opatřena bankrotím textem v listopadu až prosinci 2012 a později doznala občasných úprav podle toho, jak se měnilo obsazení.
Na tutéž melodii kdysi měli svou představovací píseň i Rangers-Plavci. Dnes už se o ní moc neví, takže Bankrot zhruba po 40 letech přichází v roli oprašovačů.
Poprvé a naposled v historii Bankrotu zde zpíval i Jenda, přestože tvrdil, že na nácvik není čas a nebude čas. Jeho sloka vznikla jako úplně první z celého textu:

Mojím osudem se staly perkuse,
s nimi uživím se třeba v cirkuse,
Jenda Kustra zvaný Bony, v Montgomery bijou zvony,
když se rozbijou, tak vždycky směju se.

Co v nedávné minulosti i na CD zpíval Milan:

Stojan přede mnou snad neudělá bác!
Když mi řekli „hraj“, tak jsem si s nima plác.
Já jsem z města pana Slavka stejně jako Tomáš Savka,
basu v rukou mám a jméno Milan Rác.

Prostě Luďkova sloka měla výhodu, že jeho příjmení se rýmuje podobně jako Milanovo.

A co na CD zpívá Naky:

Úděl učitele je boj s mládeží,
než mě o přestávce doutník osvěží.
Můj hlas k výšinám se upne, jenže pak mi struna rupne,
Jirka Kollarov pro novou poběží.

Sloka Takyho na CD:

Já už jako malej kluk jsem dobře znal
tóny kytary, jak zvoní podél skal,
v záři hvězd i v plným sále, Jirka Veselý jsem stále,
neboť mi to osud vlastní rukou psal.

Ovšem původně měl sloku jinou, která se mu moc nepozdávala:

Chodit k holiči mi nikdo nevelí,
starým Greenhornům rád lezu do zelí,
a když zazní mandolína, tak má rychlost pendolína,
pokud na ni hraje Jirka Veselý.