Jiří Mexico Král

zpěv, 12-strunná a 6-strunná kytara, mandolína, pětistrunné banjo
 
 
 

O své kariéře dodal obsáhlý a velmi zajímavý spis nazvaný "Mexican Music History". Zde jej uveřejňujeme ve zkrácené formě.

Sice se narodil v Ostrově, ale převážnou část dětství strávil na Šumavě a jeho prvním nástrojem byla foukací harmonika nalezená doma v šuplíku. Během lyžařského výcviku na základní škole si Jirka hraním na foukačku zpříjemňoval cestu po sjezdovce, tažen lyžařským vlekem vzhůru. Cestou dolů už raději lyžoval. Dalším nástrojem byla zobcová flétna, na kterou se naučil melodii ze Sandokana. Foukačku ale využil víc, například na učilišti jej svazáci zvali na různé zájezdy, aby jim hrál během cesty. Přitom on sám v SSM nikdy nebyl.

Jako vyučený sklář zaměstnaný v Moseru profesně kráčel ve stopách Waldemara Matušky, ale na rozdíl od něj si pořídil banjo pětistrunné. To už vlastnil kytaru zakoupenou v Praze v Bílé labuti za 280 Kčs a intenzívně se věnoval trampingu. Banjo si pořídil koncem 80. let u našch chybujících soudruhů v NDR, byla to Marma za 250 východních marek a propašoval ji přes celnici na boku motocyklu zn. Jawa 21 Mustang. Na celnici na Božím Daru bylo zrovna nehostinné počasí a závěje, celníci ani nevykoukli z hlídací budky a spokojili se s prohlédnutím pasu.

Když úspěšně odmaturoval, začal pracovat ve výše uvedeném Moseru a v karlovarském bazaru zakoupil použité pětistrunné banjo opět zn. Marma. Toto zrekonstruoval a započal být muzikálně aktivní v Ostrově a celém československém okolí. Většinou se účastnil jako hudební divák a sessionový hráč po koncertech, festivalech a tazích druhých hudebních kolegů. Po absolvování vojny zkoušel dát dohromady vlastní kapelu a pokračoval v hudebních aktivitách zejména v hostinci U Josefa v Ostrově.

V roce 1996 dostal nabídku od ostrovské kapely DRC na uvolněné místo banjisty. Nabídku přijal a tak se rozjel nádherný hudební kolotoč, který trval 22 let. Při hraní v kapele však nezbýval čas na pravidelné páteční hudební sešlosti v hospodě U Josefa, proto dal r. 1999 podnět svým přátelům a spoluhráčům k založení festiválku, který pak dostal jméno Ostrovský kodrcák.

V roce 2018 byl za nejasných okolností zbaven členství v DRCu. Poté se věnoval vlastním projektům, v roce 2020 natočil vlastní demo snímek autorských nahrávek a dále se věnuje nové tvorbě, teď už nejen textem, ale i vlastní melodií. V srpnu 2020 přijal nabídku od Bankrotu, čímž mu začala další umělecká kapitola.

Hudební vzory: Beatles, Simon & Garfunkel, Bob Dylan, Queen a mnozí další.

Má rád: dobré upřímné kamarády (prosím podávat nesmažené), trampský guláš s chlebem a pivo, nepohrdne ani vínem. Ze syrových věcí má nejraději česnek, cibuli a rajčata. Ze zavařenin kyselé okurky a čalamády. Ze sušených věcí sušené maso nebo rajčata.  Z kysaných, kysané zelí s chilli.

Nemá rád: na tuto otázku neodpověděl, neboť není Mrzout ze Šmoulů.

Umělecký cíl: svou ulici v Karlových Varech už má, aniž o to nějak usiloval (ulice Krále Jiřího, dříve Gottwaldova). Teď by chtěl dosáhnout toho, aby se brzy projevilo, že v Bankrotu ovládá noty více lidí než v DRCu. :-)