Odcházím hrát

Hudba, text Jaromír Urban

Mě neláká vrátit se do dávnejch dob, kdy každej spolužák si do mě kop,
pak se mi však přestali smát, když country začal jsem hrát.
Od těch dob zrušil jsem pěkných pár strun, country je pořád můj záchrannej člun,
odcházím hrát, tak mi to strp, že opouštím rodinnej krb.

     Tohle je riziko podnikání, hej hou, hej hou, podnikání,
     jenom se nepouštěj do vzlykání, hej hou, hej hou, do vzlykání.
     Než sedět u sklenky v pochybným baru, držím se myšlenky táhnout tu káru,
     od ní je moc těžký odvykání, hej hou, hej hou, odvykání.

Je smutný jen koukat, jak všední dny jdou, a bezmocně nadávat na dobu zlou.
Proč bych se měl tý době vzdát? Ať si dál běží - jdu hrát.
Ozvěny strun ve mně zůstanou znít, zas se ti vrátím a tak to má být,
tak to má být, jen mi to strp, že opouštím rodinnej krb.

     Tohle je riziko podnikání...